Propojení I: Jak vznikal obraz se synem

Některé obrazy naplánujete. Víte, co bude na plátně, jaké barvy, jakou kompozici. Tohle nebyl ten případ. Tohle byl obraz, který se mi stal.

Stál jsem v dílně před prázdným plátnem přes metr. Žádná skica, žádný plán. Jen chuť se do něčeho pustit. Vzal jsem špachtli, nahodil strukturální pastu a začal. Velké chaotické tahy, hřebeny, místa kde je vrstev centimetr a místa kde prosvítá podklad. Boj s plátnem. Přesně tak jsem to chtěl.

Filip byl zrovna v dílně. Pasta byla čerstvá, řekl jsem mu: pojď sem, dej mi ruku. Přitiskl svou dlaň do mokré pasty. Je tam jeho skutečný obtisk. Reálná stopa šestiletého kluka v obraze. V tu chvíli jsem věděl, o čem ten obraz bude.

Obraz na míru — Propojení I, první fáze strukturální pasty

Některá místa vypadají jako geologický řez, jiná zůstala hladká. Ten kontrast potřebuji. Textura má smysl jen tam, kde vedle ní je klid.

Kresby, které se staly sochami

Filip má šest let a kreslí pořád. Panáčky, blesky, hvězdičky, zvířátka, planety. Má rád vesmír. Má rád hory. Má rád všechno, co je velké a neprobádané.

Obraz na míru — Filipovy kresby, inspirace pro obraz Propojení I

Vzal jsem některé jeho malůvky z papíru, nechal je překreslit pomocí AI a převést do trojrozměrného objektu. Pak jsem je vytiskl na 3D tiskárně. Žluté, nepravidelné tvary. Nalepil jsem je přímo na plátno. Filipova fantazie, která existovala jen na papíře, najednou měla hmotu, váhu, stín.

Obraz na míru — Propojení I, přidané 3D tištěné objekty z Filipových kreseb

Pohřbení

Od začátku jsem věděl, že celé plátno přetáhnu modro-černou. Nevěděl jsem, jak to bude vypadat. Vzal jsem řídký nátěr a přetáhl všechno. Texturu, 3D tisky, celý povrch. Tmavá barva zalila reliéf, stekla po hřebenech dolů.

Obraz na míru — Propojení I, integrace modro-černou barvou

3D tisky jsem přetřel tmavou, zapustil pastou do textury, nechal prosvítat jen hrany. Zmizely do obrazu, přestaly být cizí tělesa na povrchu a staly se součástí krajiny.

Filipův svět

A pak přišla ta nejdůležitější fáze. Vzal jsem Filipovy kresby z papíru a překreslil je bílou linkou přímo na plátno. Na ta hladká místa mezi texturou. Panáčci, hvězdy, blesky na tmavém pozadí. Některé ostré, některé jemné, některé sotva viditelné.

Rudá z měsíce

Vpravo na plátně byla proláklina. Proměnil jsem ji v bronzový půlměsíc s patinou do zelena. Filip má rád planety. Tak jsem mu jednu dal. Nejteplejší místo na celém studeném plátně.

A pak jsem vzal rudou. Řídkou, skoro jako vodu. Nalil jsem ji na horní hranu půlměsíce a nechal téct dolů. Po textuře, přes zářezy, přes kresby. Nesnažil jsem se řídit, kam poteče. Chytala se v prohlubních, akumulovala v zářezech, protékala přes kresby.

Obraz na míru — Propojení I, bronzový půlměsíc a stékající rudá

Stékající rudá je můj opakující se motiv. Používám ho i v jiných obrazech. Je to symbol času, pomíjivosti, ubíhajícího života. Tady to má ještě hlubší význam. Chvíle, kdy mi šestiletý syn kreslí zvířátka a chce se mnou malovat, je dočasná. Za pár let to dělat nebude. Nemůžu to zastavit. Můžu to jen zachytit. A zachytil jsem to. Doslova. Jeho kresby, jeho ruka, jeho fantazie jsou na tomhle plátně navždy.

Propojení

Název není jen o propojení dvou technik na plátně. Je to o propojení dvou světů. Můj svět je masivní textura, chaos, reliéf, hmota, tíha. Filipův svět jsou panáčci, planety, hvězdičky, lehkost. Dospělý svět nanesený přes dětský, kolem něj, ale nikdy ho úplně nezakrývající.

Co já prožívám jako komplikované a nepřehledné, Filip může prožívat jako dobrodružství. Krajinu k prozkoumání. Mapu s horami a údolími.

Pracuji na Propojení II. Jiná paleta, jiný přístup, stejný princip: dvě generace, dvě tvůrčí síly, jeden obraz.